Zane Frank
Ač byla jeho postava spíše subtilní a neoplývala žádnými mimořádnými schopnostmi přibírat svalovou hmotu, stala se paradoxně spíše jedním z důvodů, proč se tento borec proměnil v opěvovanou legendu s obrovským zástupem nejvěrnějších fanoušků. A co víc, jeho obliba neustupuje, ba právě naopak. S tím, jak se současná kulturistika žene do nevídaných rozměrů a nesmyslných proporcí, roste. Legenda jménem Frank Zane jako by opět ožívala, mnohdy bývá dávána za vzor a protiváhu současnému trendu.
Frankovy tělesné proporce však měly nejen již zmíněný dopad. Z jeho pohledu byl důležitější fakt, že právě kvůli nim neměla zpočátku jeho kariéra ani náznaky cesty budoucího šampióna. Nešel jako mnoho jiných hvězd od vítězství k vítězství, naopak začínal u samého dna. Vezměme jeho první závody – Mr. Pennsylvania 1961, kde se ze sedmnácti startujících umístil na sedmnáctém místě. Postupně si však uvědomil, v čem tkví jeho přednosti a začal sázet na dokonalou vyrýsovanost, symetrii, kvalitu svalstva a celkovou perfektní prezentaci. A tak, i přes svoji postavu klasického ektomorfa, nedával rozhodčím jinou možnost volby, než aby právě jemu přisuzovali stále vyšší a vyšší umístění, i když se později střetl s o mnoho většími borci.
Frank Zane se narodil 28. června 1942 v Kingstonu (Pensylvánie, USA). Navštěvoval speciální matematickou třídu a vždy se řadil mezi nejlepší žáky. Vzdělávání jej přitahovalo i z profesního hlediska, toužil se stát učitelem, což se mu v budoucnu také splnilo. Svým vystupováním patřil spíše mezi stydlivější a tiché hochy. Když mu bylo 14 let, zapletl se společně se svým mladším bratrem do pouliční rvačky. Aby z podobných nepříjemností příště vyšel lépe, sáhl tehdy 179 cm vysoký a pouhých 65 kg vážící Frank poprvé po železe. Jeho otec však nebyl nápadem příliš nadšen, mnohem raději by viděl uplatňovat jeho energii prací na domě. Doslova prý tehdy řekl: „Posilni raději svoji mysl tím, že posekáš trávu!“
Frank Zane - míry: |
---|
Míry jednotlivých partií patří k nejčastějším otázkám, které ke špičkovým kulturistům směřují. Čím se mohl pyšnit Frank?
|
Po neúspěchu na první soutěži v roce 1961 vyhrál ve svých 20 letech menší regionální soutěž Mr. Keyston a začal se účastnit soutěže „Muž měsíce“ v časopisu Strength&Health, která se mu nakonec na několikátý pokus vydařila v roce 1964. Rodiče, především zásluhou jeho matky, již v té době Franka v cestě kulturistikou podporovali a chápali. Přesvědčila je především jeho nezměrná vůle, s níž šel vždy za svým cílem. Ve stejném roce získal také svoji první větší medaili, když při váze 84 kg vybojoval třetí místo na Mistrovství severní Ameriky.
Po odpromování nastoupil v létě 1965 jako učitel ve městě Norfolk, Virginia. V té době se již řadil v kulturistice ke světové špičce. Vyhrál svou kategorii na Mr. America IFBB juniorů a Mr. Universe IFBB mužů, kde v boji o absolutní titul podlehl Earlu Maynardovi, jenž ve stejném roce proháněl Larryho Scotta na Mr. Olympia.
V roce 1966 se opět přestěhoval za teplem, tentokrát do Tampa Bay na Floridě, kde se setkal se svou životní láskou Christianou Harris. Učil matematiku na střední škole a jedna ze studentek byla její sestrou. Jelikož byl Frank přitažlivý i pro ni, rozhodla se, že s ním svoji sestru seznámí – a vyšlo to.
V tomtéž roce získal první dva absolutní tituly na Mistrovství východního pobřeží a Mistrovství severní Ameriky. Na šampionátu východní Ameriky prohrál se svým častým soupeřem Rockem Stonewallem, s nímž ve stejném roce bojoval i o absolutní titul na prestižní Mr. America. Oba vítěze nižších kategorií však nakonec porazil Mr. Universe NABBA Chester Yorton.
Rok nato vyhrál Frank opět „pouze“ svou střední kategorii na Mr. America a na Mr. Universe IFBB se setkal poprvé tváří v tvář s králem té doby Sergiem Olivou. Sergio samozřejmě zvítězil, ale pro Franka byla porážka velkou motivací do dalšího roku, kdy vybojoval velmi ceněnou trojkorunu absolutních titulů z Mr. America IFBB, Mr. International IFBB a Mr. Universe IFBB. Na jeho štítě skončil jeho dlouholetý přemožitel Rock Stonewall a obhájce titulu Mr. International Don Peters. Na Mr. Universe se Frank stal jedním ze tří mužů planety, kteří měli to štěstí a porazili rakouského orla Arnolda Schwarzeneggera ještě při jeho rozletu do kulturistických nebeských výšin.
Neodpustím si ještě dodatek k roku 1967. Harmonický vztah mezi Frankem a Christianou ji dovedl až k titulu v soutěži krásy Miss America. Velký podíl na vítězství nesl Frank, který její práci na postavě usměrňoval. Po tomto triumfu si Christiane otevřela ženské studio zdraví, v prosinci téhož roku se vzali, aby se pár měsíců poté přestěhovali společně do města Santa Monica v severní Kalifornii.
Na rok 1969 si Frank naplánoval dobytí snad nejcennějšího titulu federace IFBB hned po Olympii - Mr. World, což se mu také podařilo. V souboji o absolutní prvenství porazil mistra Evropy Belgičana Pierra Vandensteena a mistra Velké Británie Franka Richarda. Zkompletoval si tak tituly federace IFBB a v dalších letech se začal zaměřovat na dobývání titulů ve federaci NABBA.
V roce 1970 se soustředil pouze na amatérské Mr. Universe NABBA, kde se představila velmi podobná konkurence jako předešlý rok na Mr. World IFBB. Frank však plnil své cíle neomylně a vytyčený titul získal. Mimochodem, Christiane si ve stejném roce odnesla další titul krásy Miss Universe Bikini.
Cíl následujícího roku byl jasný: profesionální titul Universe Pro NABBA. Vyhrál sice svou kategorii, absolutní titul však tentokrát nebyl v jeho silách. Po 4 letech se totiž opět vrátil legendární Bill Pearl, který nebyl od roku 1953 poražen a tato soutěž (kde pokořil ve své kategorii i Rega Parka a Sergia Olivu) nebyla výjimkou! Uteklo však 12 měsíců a Frank i tento titul získal - nebylo pochyb, že je jedním z nejlepších kulturistů planety. Zbývalo jediné: postavit se na pódium soutěže Mr. Olympia.
Na ní při svém prvním startu v roce 1972 nestačil na Arnolda, Sergia, ani na Serge Nubreta. Bylo to však naposledy, co se s nimi porovnával, neboť přišlo rozdělení soutěže na dvě váhové kategorie, kde zbyl coby hlavní soupeř Franco Columbu. V prvním roce jej Frank dokázal porazit, v dalších však končil až za ním (více či méně těsně).
Franco však roku 1977 odchází ze soutěžních pódií a cesta k titulu je volná. Spolu s Francem odešel i Arnold či Lou Ferrigno, v čele světové špičky stanuli Ed Corney, Robby Robinson, Ken Waller, Boyer Coe, Dennis Tinerino či Danny Padilla. Všechny tyto překážky však byly pro Franka řešitelné, a tak si na největší soutěži planety z 1977 – 1979 připisuje první místa.
[imgPR]2699_5[/imgP]Frank Zane v současnosti[//imgP]S rokem 1980 přišel nejdiskutovanější výsledek v historii soutěže. Říká se, že měl zvítězit některý z borců na konečném druhém až čtvrtém místě - Mike Mentzer, Chris Dickerson nebo obhájce titulu Frank Zane. Vítězství však po svém návratu získává Rakušan Arnold Schwarzenegger, na Franka zbývá třetí místo.
Co se Frank naučil na začátku své kariéry, se mu nyní hodilo. Mluvím o trpělivosti a umění přijmout porážku. I nadále se pokoušel vybojovat další titul Mr. Olympia, ale v letech 1982, ani 1983 se mu nedařilo. V obou ročnících byl jednoznačně nejzkušenějším borcem startovního pole a také to byly společně s rokem 1970 jediné ročníky historie Mr. Olympia, kdy mezi soutěžícími stál jediný vítěz Mr. Olympia - a přesto nezvítězil.
Frank Zane se průměru nevymykal pouze svou postavou, ale i přístupem k tréninku. Hlásal názor, že po několika letech cvičení by měl jedinec zapomenout na obecné poučky, naslouchat svému tělu a nebát se vyzkoušet neobvyklé věci. Neřadil se mezi kulturisty, kteří si ordinovali velké tréninkové dávky. Spíše patřil mezi borce typu Mikea Mentzera, kteří zkoušeli ubírat nazvedané tuny a hodiny strávené v posilovně, aniž by brzdili své pokroky. Na druhou stranu je Frank znám tím, že ozkoušel neuvěřitelně dlouhé několikahodinové tréninky a série. Každé ráno začínal meditací, jejímž cílem byla příprava na trénink. Byl přesvědčen, že duševní koncentrace je polovinou úspěchu k tomu, aby svaly dostaly dostatečný impuls k růstu.
I po skončení soutěžní kariéry se stále pohyboval (a pohybuje) ve světě fitness. Vydává svůj čtvrtletník Building the Body, napsal několik knih a nespočet článků o výživě a tréninku. V roce 1988 se přestěhoval z Palm Springs do San Diega. Stejnou měrou, jakou ovlivnil svou manželku Christiane a posunul ji blíže ke cvičení a fitness stylu života, i ona jeho přiblížila více k umění, které měla vždy v krvi.
Myslím, že Frank Zane je neuvěřitelný člověk, který se dá obdivovat z tolika pohledů jako málokdo jiný. Patří mezi nejlepší kulturisty historie a jeho postava je dávána za vzor dodnes. Frank nalezl soulad v lásce a partnerském vztahu se svou manželkou Christiane, je úspěšný podnikatel a fitness guru. Jeho život je synonymem fyzické i duševní harmonie.