STREČINK

STREČINK

Termín „Stretching“ pochází z anglického „strech“ – protažení, natažení, roztažení

 Strečink se cílené protahování svalu či skupiny svalů, jehož funkcí může být snižování svalového napětí, udržování nebo zvyšování pohybového rozsahu v kloubně svalových jednotkách, prevence úrazů, uvědomování si vlastního těla, jednotlivých svalů a svalových skupin, usnadnění celkové relaxace, prevence nebo odstraňování svalových dysbalancí a součást rozcvičení či závěrečné části cvičební jednotky. Strečink na začátku cvičební jednotky pomáhá připravit tělo na další zátěž a snižuje riziko úrazu. Strečink na konci cvičební jednotky pomáhá zklidnit organismus, omezit vznik bolesti hlavních posilovaných svalů a rozvíjet flexibilitu.

Zásady pro provádění strečinku

 1)      Před protahováním musí být svaly dobře zahřáté a prokrvené

2)      Cvičební úbor by měl být vždy teplý(prochlazení výrazně snižuje účinek cvičení) a zároveň volný, aby nebránil rozsahu pohybu

3)      Zvolený cvik musí být důkladný a účelný – cvik musí být cílen na zkrácenou svalovou skupinu, pro zvýšení účelnosti je vhodné střídat varianty cvik, kdy je sval protahován pod různými úhly tahu, zároveň tak zabráníme vytvoření zautomatizovaného návyku, který snižuje účinnost cvičení

4)      Protahovací poloha se zaujímá i opouští uvolněně a pomalu

5)      V krajní poloze se nesmí hmitat

6)      Dýchání v průběhu cvičení musí být pravidelné a přirozené, nesmí docházet k zadržování dechu

7)      Každý cvik je vhodné 2-3x opakovat

8)      K dosažení maximálního účinku je vhodné cvičit pravidelně, nejlépe denně

9)      Používané cviky je hodné pravidelně obměňovat

10)   Při protahování dlouhých svalů by měl jít hlavní tah vždy podélně osy svalu

11)   Pokud je cvičení účinné, pak jeho bezprostřední účinky cítíme až 90 min po skončení cvičení a stopy zvýšení kloubní pohyblivosti přetrvávají až 2 dny

12)   Výchozí poloha by neměla být fyzicky náročná z důvodu aktivizace posturálního svalového systému, tzn., volíme co „nejnižší“ polohu, ve které můžeme nejlépe dosáhnout svalového uvolnění

13)   Je vhodné kombinovat cviky na lokální protažení se cviky, při kterých se současně protahuje více na sebe navazujících svalových skupin

K čemu při strečinku dochází?

Pravidelný a správně prováděný strečink vede k několika typům změn. Především dochází k náhlému natažení svalu k vyvolání napínacího reflexu a sval, který je natahován, se začne zkracovat. Trénink však umožňuje posunutí kritického bodu pro spuštění napínacího reflexu na vyšší úroveň. To vede k tomu, že svaly mohou při strečinkovém cviku více relaxovat. Další pozorovanou změnou je, že strečink vede po určité době ke změně délky vaziva obalujícího svaly, takto změna je však dočasná. Jiné tkáně přizpůsobující se prováděnému strečinkovému cviku jsou šlachy, vazy a fascie.

Typy strečinku

 Statický strečink – znamená protažená svalu do krajní polohy a její udržení. Dobrým příkladem statického strečinku je rozštěp

Dynamický strečink – obsahuje skoky, výskoky, odrazy, nekoordinované a rytmické pohyby

Pasivní strečink – je technika s použitím vnější síly. Pasivnímu strečinku je dána přednost tehdy, kdy pružnost svalů a vazivových tkání omezuje pohyblivost; druhou oblastí použití jsou svaly nebo tkáně v období jejich rehabilitace

Aktivní strečink – se provádí zapojením svalů, bez dopomoci. Aktivní strečink je možné rozdělit na 2 hlavní skupiny: volný aktivní a proti odporu

Strečink se nedoporučuje provádět za těchto okolností:

a)      příslušný pohyb je blokován kostí

b)      Po nedávno prodělané fraktuře kosti

c)       Máte-li podezření nebo spolehlivé informace o akutním zánětlivém nebo infekčním procesu v kloubu a jeho okolí

d)      Byla-li o Vás zjištěna osteoporóza

e)      Pociťujete-li ostrou, akutní bolest při pohybu v daném kloubu nebi při protažení svalu

f)       Po nedávném vymknutí kloubu nebo namožením svalu

g)      Není-li Váš kloub stabilní

h)      Trpíte-li určitými cévními nebo kožními nemocemi

i)        Při ztrátě funkce nebo snížení rozsahu pohybu